Synagoga v Třešti: připomíná Kafku a jako jediná v zemi má podloubí

První písemná zmínka o městečku Třešť na Jihlavsku pochází z roku 1349. A nejspíše už v oné době byla mezi jeho obyvateli také poměrně početná židovská menšina. Kde se její příslušníci v následujících stoletích scházeli, není zcela jasné.

První synagogu písemné prameny v Třešti připomínají až na konci sedmnáctého století. Židé ji využívali až do roku 1824, kdy shořela. Už následujícího roku však třešťská židovská obec na jejím místě nechala díky sbírce vystavět synagogu novou. A ta se s drobnými úpravami dochovala až do současnosti.

Synagoga se v Třešti už od sedmnáctého století nacházela v těsné blízkosti kostela svaté Kateřiny Sienské, což svědčí o tom, že příslušníci obou církví spolu v městečku u Jihlavy velmi dobře vycházeli. Třešťská židovská menšina vždy byla velice početná – na začátku devatenáctého století židé v Třešti tvořili dokonce pětinu obyvatel.

Svému účelu synagoga sloužila až do začátku nacistické okupace, krátce po ní nacisté veškeré její vybavení odvezli nebo zničili. V roce 1942 pak 107 třešťských židů muselo odejít do koncentračního tábora. Holocaust přežilo jen šest z nich, do města se ale nevrátil nikdo. Židovská obec proto po druhé světové válce nebyla obnovena.

V následujících letech synagoga sloužila jako výstavní sál, v současnosti v ní sídlí také Církev československá husitská.

Synagoga se nachází v samotném centru města. Jde o empírovou dvoupatrovou stavbu. Zároveň se jedná o jedinou synagogu v Česku, která má podloubí. Je v ní stálá expozice věnovaná Franzi Kafkovi, který do Třeště na začátku dvacátého století jezdíval na prázdniny.

text: Jiří Svatoš